Vzdělávání v EU

ROLE VZDĚLÁVÁNÍ V EU

Lidské zdroje jsou hlavním bohatstvím Evropské unie (EU). Jsou klíčové pro tvorbu a předávání poznatků a představují jeden z faktorů, které určují inovační potenciál každé společnosti. Investice do vzdělávání a odborné přípravy jsou rozhodujícím faktorem konkurenceschopnosti, udržitelného rozvoje a zaměstnanosti v EU a výrazně ovlivňují kvalitu života.

Oblast vzdělávání nepatří do společných politik EU. Na rozdíl od společné měnové a celní politiky má vzdělávací  politika statut tzv. doplňující politiky.  To znamená, že aktivita EU v této oblasti  nezasahuje přímo do národní vzdělávací  politiky, ale je omezena na podporu  členských států. Orgány EU mohou  členským státům pouze udělit  doporučení. Podstata úsilí EU ve vzdělávání spočívá v systematické a rozsáhlé finanční podpoře jednotlivých zemí a regionů. Finanční podpora se uskutečňuje na základě společně přijatých cílů a prostřednictvím strukturálních fondů a programu celoživotního vzdělávání.

HISTORIE

Od svého vzniku mělo Evropské hospodářské společenství (EHS) jasnou představu o významu vzdělávání a odborné přípravy a jejich vlivu na hospodářskou integraci. Lidské zdroje představují v tomto pojetí významný potenciál ekonomiky, vyšší vzdělání je navíc nespornou komparativní výhodou pro volný pohyb osob. Požadavky na kvalitu a systémy vzdělávání se nejprve týkaly srovnatelnosti kvalifikací, uznávání diplomů a zapojení sociálních partnerů do vzdělávání. V rámci prevence nezaměstnanosti byl kladen důraz na adaptabilitu a zaměstnatelnost absolventů škol. Role vzdělávání se v EU od té doby mnohonásobně zvětšila a rozšiřuje se i nadále.

OBDOBÍ LET 2002-2010

Priority k posílení evropské spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a přípravy v období 2002 – 2010  stanovila Kodaňská deklarace  (2002) a z ní pramenící tzv. kodaňský  proces. Prostřednictvím mnoha  nástrojů, vymezených směrů a  stanovených cílů v této oblasti se do  roku 2010 měla zlepšit efektivita, kvalita a atraktivita odborného vzdělání a přípravy v Evropě. V této souvislosti kodaňský proces umožnil zahájení spolupráce 33 evropských zemí v oblasti odborného vzdělávání a přípravy. Tento postup získal název „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ (ET 2010) a v průběhu českého předsednictví (první polovina roku 2009) byl ministry školství všech členských států EU přijat navazující dokument „Strategický rámec evropské spolupráce ve vzdělávání a odborné přípravě“ (ET 2020 – resp. Education and Training 2020). Vedle vize rozvoje vzdělávání v Evropě do roku 2020 vyjmenovává celkem čtyři strategické cíle, jež odpovídají komplexnímu zaměření na celoživotní učení (ať již formální, neformální či informální):

  1. realizovat celoživotní učení a mobilitu
  2. zlepšit kvalitu a efektivitu vzdělávání a odborné přípravy
  3. prosazovat spravedlivost, sociální soudržnost a aktivní občanství
  4. zlepšit kreativitu a inovace, včetně podnikatelských schopností, na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy

BUDOUCNOST (do roku 2020)

Vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů je neustále v centru pozornosti. Příkladem může být koncepce celoživotního učení, na které bylo v období 2007-2013 vyčleněno 7 mld. eur. EU usiluje o snazší uznávání kvalifikací prostřednictvím dokumentů EUROPASS, ale snaží se i o to, aby byly jednotlivé národní vzdělávací systémy co nejkompatibilnější, a to na základě společného Evropského rámce kvalifikací (EQF). Nejpozději od roku 2012 bude každá nová kvalifikace vydaná v EU odpovídat jedné z osmi referenčních úrovní EQF.

Posledním významným krokem EU  v oblasti vzdělávání s ohledem na  budoucnost je přijetí Komuniké  z Brugg z prosince 2010. Jeho hlavním  cílem se na základě zkušeností  z evropské spolupráce v oblasti  vzdělávání z let 2002-2008 a v reakci  na současné a budoucí hrozby a výzvy stalo oživení evropské spolupráce v odborném vzdělávání. Tento dokument definuje soubor dlouhodobých priorit i krátkodobých cílů, kterých je třeba dosáhnout, aby se evropská spolupráce v odborném vzdělávání v letech 2011 – 2020 posílila, zkvalitnila a zatraktivnila. Jeho cílem je také znovuoživení již zmíněného kodaňského procesu, podle kterého se tato spolupráce během uplynulých osmi let řídila. Mezi hlavní strategické cíle v oblasti vzdělávání pro období mezi lety 2011 a 2020 definované v Komuniké z Brugg patří:

  • snížení míry předčasně ukončeného studia pod 10% do roku 2020
  • zvýšení podílu úspěšně absolvovaného terciárního anebo ekvivalentního vzdělání u osob ve věku 30-34 let na nejméně 40%
  • vytvoření odborného vzdělávání a přípravy celkově atraktivnější, relevantnější, profesně orientovanější, inovativnější, přístupnější a flexibilnější 
  • vytvoření odborného vzdělávání a přípravy přitažlivou vzdělávací možností
  • zajištění špičkové úrovně, kvality a relevantnosti počátečního i dalšího odborného vzdělávání a přípravy
  • umožnění flexibilního přístupu k odbornému vzdělávání a kvalifikacím
  • vypracování strategického přístupu k internacionalizaci počátečního a dalšího vzdělávání a přípravy a podpora mezinárodní mobility
  • podpora inovací, tvořivosti, podnikatelské iniciativy a využívání ICT
  • počáteční a další odborné vzdělávání a příprava pro všechny
  • větší zapojení subjektů podílejících se na odborném vzdělávání a přípravě a výraznější zviditelnění výsledků evropské spolupráce v této oblasti
  • koordinované řízení evropských a vnitrostátních nástrojů v oblasti transparentnosti, uznávání, zajištění kvality a mobility
  • zintenzivnění spolupráce mezi oblastí odborného vzdělávání a přípravy a dalšími příslušnými oblastmi politiky
  •  zlepšení kvality a srovnatelnosti údajů pro účely tvorby politik na úrovni EU v oblasti odborného vzdělávání a přípravy
  •  náležité využívání podpory ze strany EU

Další informace:

 Dokumenty: